Jako každou hodinu filozofie mě napadají různé básně, některé smyslné, některé méně... tu méně smyslnou mám rozdělanou. Tu více smyslnou hotovou. Méně smyslná se ponese v absurdním duchu... takže to bude hodně zajímavé... Dnešní báseň je o světě a životě kolem nás, jak jsem již zmínil psal jsem tuto báseň ve filozofii, tak netřeba nad ní moc filozofovat, jenom mě a jí pochopit...
Takže konec napínání tady je:
Svět a život
SPOR,
TVOR,
NOR,
JAR,
DAR,
TVAR,
NOC,
MOC,
*.DOC,
DEN,
VEN,
JEN,
JAK,
PRAK,
RAK,
SLOVA,
ZNOVA
A ZNOVA,
DÁVAJÍ,
KONAJÍ,
ŽÁDAJÍ,
SVĚT,
NÁŠ,
VÁŠ,
MŮJ.
SVĚT,
LED,
MED,
BŮH,
DRUH,
RUCH,
TVOŘIT,
LOŽIT,
MNOŽIT,
DĚTI,
LETÍ,
SMETÍ,
ŽÍT,
BÝT,
BLÍT,
SMRT,
ZMRD,
PRD,
ŽIVOT,
KONEC,
ZVONEC,
DVOREC,
PROČ,
MOČ,
TOČ.
Někomu tato báseň bude připadat zvláštní, ale jak je zmíněno v mém profilu, jsem zvláštní. A to jsem prostě já píšu zvláštní věci myslím si zvláštní věci a tak to prostě je... Pokud máte nějaké dotazy, ptejte se...
Všem bloggerům zdar, Mjkl




















Ehm... Ne zvláštní ne, spíš hodně zvláštní... Ale proti gustu... ;) Jít proti davu je správný!