Přepis rozhovoru: Ozzák Dejdar - Dvojí život

19. března 2009 v 19:56 | By Mjkl |  Mishmash
Když jsem si ve škole vzal dnešní noviny s přílohou, nestačil jsem se divit. Úplně jsem na ně civěl mega rozhovor s Martinem Dejdarem a jeho Ozzákem... Určitě né všichni kupujete či čtete noviny, tak mě napadlo celý rozhovor opsát sem... Celý rozhovor je cca na 6 stran ale jak známe novináře tak by zabral sotva dvě plno reklam atd... takže jdeme na to...



Samozřejmě než začnu psát o celém rozhovoru tak jsem ceý článek nafotil jak tak přibližně vypadal... Zde vám dávám, jen zmenšené náhledy, ale v galerii naleznete fotky v plné velikosti.
Obálka

První dvoustrana rozhovoru

Druhá dvoustrana rozhovoru

Třetí dvoustrana rozhovoru

No asi si myslíte, že jsem blázen to celé opisovat, ale proč ne ne každý čte noviny a ne každý ví kde se kupujou... Takže jdeme na to:

OZZÁK DEJDAR

JAK JSEM SE STAL METALISTOU

Nikdy neposlouchal metal. Nenosil na bundě pentagramy, neukusoval hlavičky holubicím. A byla to chyba - metalisti jsou sexy. Před rokem se stal Martin Dejdar Ozzákem ze sitcomu Comeback a rázem je zase nejpopulárnějším hercem. Už brzy se mu možná pokloní i skutečný Ozzy Osbourne.

Jaká je vaše nejoblíbenější písnička od Ozzyho Obourna nebo od jeho skupiny Black Sabbath?
A víte, že si na jméno z fleku nevzpomenu? Asi proto, že jsem k tvrdému metal donedávna neměl vztah.

Na jaké koncerty jste chodil coby mladík z Chrasti u Chrudimi?
Poprvé jsem byl na koncertě až na gymplu a byly to thdejší popové hvězdy - živě jsem viděl Michala Davida, Víťu Vávru, Olympiky, když měli desku Ulice, dokonce i slavnou východoněmeckou kapelu Puhdys, což byl takový nic moc bigbít...

To je, panečku, revolta! Nosil jste aspoň hodinky naruby? Zapíchl jste si někdy kohoutí hnát do huby?
Tohle mě minulo. Neprošel jsem obdobím vzdoru.

Tak aspoň teplej rum jste pil, i když jste po tom blil?
Jo, ožíračky byly, ikdyž se neusel pít zrovna rum.

Co hořelo, to jste vyhulil?
Já vím, kam míříte, citujete z písně Visacího zámku. Ale odpovím: než jsem přišel do Prahy na DAMU, nekouřil jsem vůbec. C Chrasti jsem dělal deset let gymnasitiku, hrál tenis, závodil v orientačním běhu, chodil do tanečního souboru, takže jsem měl jiné starosti než přemýšlet o extravagancích. Navíc - militantní vyhraněnost se mi vždycky protivila, takže byste na mně žádnou známku punku nenašel.

Správně, citoval jsem Visací zámek. NEdávno jste si v převleku za Ozzáka zazpával před tisícovkou jeho fanoušků právě tenhle hit: "Holínky nosil vždycky naruby - myslel si, že je to známka punku..."
To byl koncert! Maso! POdobný úspěch jsem nikdy nezažil... Přitom jsem se zpočátku bál, protože kdybych přešl mezi ty pankáře jenom jako Martin Dejdar, tak by po mně nejspíš vrhali půllitry. Byl jsem podělanej až za ušima, co se bude dít, až vejdu na pódium, protože herec už po letech zná svoje publikum; ví, komu se může líbit. A já jsem si byl jistý, že Martin Dejdar nezapadá do vkusu fanoušků Visáčů.

Jenomže oni nakonec všichni řvali nadšením...
Celé je to absurdní - ten úspěch jsem nesklidil já, ale Ozzák. Lidi netleskali Martinu Dejdarovi, oni byli nadšení z fiktivní figury, kterou jsme vytvořili teprve před pár měsíci. A tehdy jsem si uvědomil, že bych klidně mohl žít dvojím životem - před den jako Dejdar, večer jako Ozzák, protože ty dvě figury jsou tak odlišné, že si nás lidi vůbec nespojujou. Ale stejně by pro mě ten koncert nevídným zážitkem.

Znal jste Visací zámek už předtím?
Známe se dlouho, protože jsme spolu kdysi strávili týden v Chicagu, na který taky nezapomenu. Jistý Petr Syrovátko tam pořádal vystoupení českých umělců a jednou pozval jak mě, tak i Visáče. Jenomže on tehdy vůbec nezvládal ogranizaci, kapela třeba trčela na letišti celý den, nedostali jsme zaplaceno, hrůza, a mně ten chlap navíc zařídil vystoupení na páteční sedmou večerní, ačkoliv ve Státech všichni do osmi makaj, a tak nebyla v klubu pro šest lidí ani noha - nikdo. A vé chvíli se mi ta groteska začala tak líbit, že jsem řekl nevadí, mám smlouvu, jdu vystupovat. Seděli tam jenom nebozí pankáči z Visacího zámku a od baru čuměli, jak dvě hodiny bavím - no velká sranda.

V něčem jsem jako Ozzák. Snad nejsem zlej. Mám rád lidi. A pivo.

PORNO JSEM SYNOVI ZAKÁZAL

Kdy vám doškol, že se stala postava metalisty Ozzáka výraznou součástí české popkultury?
Asi po čtvrtém díle Comebacku. Kamoli jsem přijel, lidi mě najednou začali zdravit paroháčem na zdvižené pravé pěsti. Přátelsky na mě vovali "Nazdar, Ozzáku!", a tak jsem si říkal: Ty bláho, oni to znaj... Začal sem chápat, že má ta postava úspěch, i když ji hraje Dejdar, který je ve skutečnosti úplně jiný, takže je to pro něj vlastně protiúkol.

Proč všichni hospodského povaleče Ozzáka tolik milují?
Fakt nevím, ale celý Comeback je vtipný. Ten sitcom vlastně nemá jiné ambice než člověka pobavit ostřejším, někdy až černým humorem, a ni takového se dnes nevysílá - když se v současných českých serálech objeví fór, tak je to zázrak. Nejspíš v tomhle tkví náš úspěch... A konkrétně Ozzáka byl dlouho problém vytvořit, nevěděli jsme, jaký má být: Magor? Úplněj idiot? Nakonec jsme přišli na to, že musí být lidem sympatický, takže to není žádnej zlej blb, ale až na hrabalovsky hodný strýc Pepin.

Znáte podobné typy ze svého okolí?
Ozzákovi je podobný jeden kámoš mého švagra, říká se mu Héva - správnej týpek, dlouhovlasej, docela ortodoxní stárnoucí rocker. A ten mi udělal velikánoskou radost. Viděl Comeback, líbilo se mu to, a protože je šikovnej, vyrobil mi originál stříbrný prsten s lebkou; taková pocta!

Vy osobně nemáte s postavou Ozzáka společného opravdu vůbec nic?
Možná tři věci. Snad nejsem zlej. Mám rád lidi. A taky mám rád pivo.

Umíte otevřít lahváče zubama?
Zuby jsou jediné, čím to dělat odmítám. ALe na střední škole jse měli praxi u zedníků, kde jsme se museli naučit otevírat flačky veškerým jejich náčiním. Cihlou, lopatou, kladivem... zdnickou lžící je to nejjednodušší.

Za jdak dlouho se v maskérně změníte ze štíhlého kudrnáče Dejdara v bachratou máničku Ozzáka?
Dnes už nám stačí takových dvacet minut. Ze všeho nejtěžší je přilepit paruku, protože moje vlastní vlasy jsou vzpurný; to lepení přímo nesnáším. Jenomže před třetí sérií Zdivočelé země jsem se s režisérem Hynkem Bočanem domluvil, že než abych si lepil vousy, nechám se rači zarůst, a to bylo ještě stokrát horší - ani za rok jsem si na plnovous nezvykl a byl jsem z něj nepříčetnej... Mimochodem, co myslíte, že je základním bodem Ozzákovy masky? Co mě změní natolik, že mě nepoznají ani moji známí?

Nevím, to panděro?
Knír! Za všechno může ten knír, představte si. Můžu mít na sobě všechno ostatní, ale pořád jsem Dejdar. A jakmile mi maskérka nalepí knír, už Dejdar nejsem; tak výrazný je to rys.

Ozzák vlastně pořád chlastá pivo - co v těch lahvích máte ve skutečnosti?
Birelly, dám si jich i dvanáct za natáčecí den. Někdy s tím začínám v šest ráno, a pak je to hustý... Navíc se mi pořád stává, že když se napiju plnýho, tak lahváč vypění, což jsou takové zrádnosti, které by dopředu nikoho nenapadly. ty se musí vychytat až během natáčení.

Nemohl byste pít vodu?
To by bylo mnohem horší - umíte si představít, že byste vypil pět litrů vody?!

Uznávám, hloupá otázk. Ale ten váš Comeback je dost odvážný, nemyslíte? Třeba před týdem tam důchodce zmlátil plešaté chlapy, kterí šli na onkologii...
.. o tomhle fŕu se polemizoval hodně, ale shodli jsme se, že má zůstat. Tak si ten dědě spletl skinheady s pacienty, kteří mají rakovinu - no a co?

Mě to baví, ale vy máte děti. Přemýšlíte o tom, jestli není pro vašeho destiletého syna Comeback ostrý až příliš?
Jasně, občas jo. Hlavně u dílu s pornáčema, ve kterém si Ozzák pořídil místo Bergmanových filmů omylem péčka. To jsem si říkal, hergot, mám ho na to nechat koukat?

A?
Poslal jsem ho spát.

Dobře jste udělal.
Ale nějak sem si neuvědomil, že vlastně každý díl nahráváme, takže se na to podíval druhý den.

Je na vás, chlapeček, hrdý?
Spíš se občas stydí, nesnáší popularitu. Minulou neděli mělo našeho hokejové mužstvo zápas ve Skutči, a mates už hraje s náma. Přišla tam parta dvanáctiletejch holek, které ječely, že se jim musí podepsat a že se sním chtějí vyfotit, z čehož byl, chudák v šoku. Půl hodiny stál ve sprše, kde jindy stráví tři vteřiny. Říkám mu, "hele, tady už nestůj, nerozpustíš se, neodtečeš kanálem, nedá se nic dělat, budeš se na ty holky hezky usmívat a podepíšeš se". Třásly se mu ruce, ale nakonec křest ohněm přežil.

HEPARIN PRO MARKA EBENA

Hlavně díky Ozzákovi jste se letos stal nejpopulárnější tváří Novy. A mě to celkem překvapilo.
A mě? Mě to šokovalo! Jasně, už od zkoušky jsem čul, že se něco stane, ale myslel jsem, že nějakou cenu dostane Comeback. Pořadatelé mě oslovili, abych předal cenu za nejlepší film, tak jsem říkal, "dobře, ale nechám si u vás kabát a hne po předávání vypadnu, musím letět moje hokejový mužstvo má trénink..." A oni po sobě začali koukat, že ta rohodně musím zůstat a kdesi cosi - to už bylo podezdřelý. Opravdu jsem myslel, že teda Comeback vyhraje, ale nakonec zaznělo v jiné kategorii moje jméno, a to jsem byl hodně překvapenej.

Má taková cena nějaký význam pro další kariéru?
Potěšila mě moc, byla to staisfakce, ale pos svých znalostech už cenám nepřikládám váhu. Jó, kdyby mi bylo dvacet... Ale už je mi na čtyřiačtyřicet a vzpomínám, jak jsem dostal Českého lva za film Učitel tance. Tehdy jsem čekal hromadu dalších nabídek, ale dlouhá léta se vůbec nic nedělo. A tak jsem teď opravdu nepočítal, že budu muset od zítřka odmítat spoustu hrnoucích se nabídek.

Stejně myslím, že byste měl být za roli Ozzáka vděčný, protože vás po delší době vykopla zase do úplné herecké špičky...
Jasně, za Ozzáka bych asi vděčný být měl, mám ho rád. Ale zároveň jsem natočil třeba dvaatřicet dílů Zdivočelé země a na obrazovce jsem byl víceméně pořád. Teda kromě jednoho roku, kdy jsem pracoval velmi málo.

Kdy to bylo?
Kolem roku 2003.

Jak jste se tehdy cítil?
Jaký může mít pocit herec bez práce? Že stojí za prd. Že o něj nikdo nestojí. Že už nikdo nezavolá. V tomhle je herecká profese šílená, protože já ani dnes nevím, co bude zítra. Někdo třeba rozhodne, že Comeback skončí už v červnu, a co budu dělat? Nevím. Pořád mám tak trochu strach.

No dobře, ale odbočili jsme - vy tedy Comeback nevnímáte jako svůj Comeback?
Ozzákovi vděčím za to, že mi znovu přinesl opravdu velkou popularitu, ale zase - populární není Martin dejdar, ale on, Ozzák. Vlastně je to podobné, jako když dabuju Barta Simpsona - jsem jenom interpretem někoho jiného... A vrátím se ještě k té Zdivočelé zemi, ke své roli Maděry - ta je z určitého hlediska daleko důležitější, protože nese veliké poselství. Poprvé přesně ukazuje, jaké to u nás od války bylo, jak se k sobě lidi chovali. Je to daleko kontroverznější seriál, je proti bolševismu, je proti komunistům, kteří jsou k té době pořád ještě loajální a nadávají, že se ve Zdivočelé zemi vymýšlíme, což je děsivé... Zato Comeback lidi rozesměje - a já jsem šťastný, že hraju tam i tam.

Opravdu, vypadáte spokojeně.
Čím jsem starší, tím jsem uvolněnější. Ale jeden velý problém mám - nemůžu se smířit s tím, jak nerovný zápas vedeme s bulvárem.

Panenko skákavá, tohle mi nevprávějte, o tom mluví každý... Jedině kdyby to byla historka aspoň trochu vtipná.
Je hrozná! Kolega Pavel Nový nám strašně onemocněl, ochrnul, a tak jsme za ním chodili do nemocnice. S naším hokejovým mužstvem jsme ho pak poprvé vzali i ven, na vozíku s náma jezdil na zápasy, byl šťastnej, ale pak nějaká nán z bulváru napsala, že se kněmu chovám jako hajzl, což jsem nemohl za živýho boha vydejchat.

Jak na to přišla, nána?
Protože Pavel nám jednou do divadla napsal, že už udělal první krok z postele. Jenomže u nás v divadle nemůžete počíta s velkým soucite, tam jede tvrdej humor, a tak jsme mu odepsali: "KOho to zajím, ty kriple?" V další části esemesky už stálo, že se pro něj v pátek stavím a pojedeme na zápase, ale Pavel to někdy vyprávěl jako vtip a ta dámička ze mě udělala největší svini.

Náhodou, to je celkem dobrý příběh. Alespoň dokazuje, že máte černý humor opravdu rád.
Protože sranda je lepší než velký soucit. Mám ještě jeden příklad, starý pár dnů - Marka Ebena odvezli s trombózou do nemocnice, tak jsme mu hned psali, že se v divadle stavli nějakej pan ošetřovatel Zelenka, že je to odborník na ředění krve, který má výborné zkušenosti s heparinem, tak jestil ho tam za ním máme poslat... A Marek odepsal, že je sám sobě svým Zlenkou, protože si to píchá osobně, takže nikoho posílat nemusíme. Chápete? Když jsou spolu herci dvacet let v jedné šatně, tak už se baví svým jazykem.

V divadle se vá daří, ve televizi taky, ale jak si vysvětlujete, že vůbec nedostáváte role v celovečerních filmech?
Tak to nevím. Neumím vám odpovědět.

Věříte, že se ještě někdy dočkáte alespoň nominace na Českého lva?
Samozřejmě, doufám v to. Pevně věřím, že zase něco příjde. Jenž zatím jsem většinou hrál v prvních filmech režisérů, kteří se pak stali slavnými, ale nikdy už si na ně nevzpoměli... Věřte mi, že proto to opravdu nemám vysvětlení - a nikdy se na to nikoho ptát nebudu.

Pokud už ve filmech nezazáříte, třeba budou jednou vaše nekrology nadepsány titulkem: "Ozzák odešel do metalového nebe."
Já bych se vůbec nezlobil, kdyby lidi i za pár desítek let věděli, kdo to ten Ozzák byl.

A kdybyste potkal na věčnosti Ozzyho Osbourna, nač se ho zeptáte?
Jestli znal Ozzáka. Ale myslím, že bychom se spolu mohli sejít ještě za živa. Už brzy.

Počkejte - on si zahraje v Comebacku?
Pracujeme na tom, aby zamnou přišel do krámu s deskam. Opravdu. Nedělám si legraci.

V PĚTI ČÍSLECH

25 - Tolik herců se ucházelo o roli Ozzáka. Dejdar byl nejlepší, ale Nova ho moc nechtěla. Musel vyhrát i druhý casting.
1968 - Byly mu tři. Viděl ruské tanky a netušil, oč jde. "doma se debat na tohle téma nevedly"
1000 - Tolikrát op něm lidé chtěli, aby se zasmál jako Bart Simpson, kterého dabuje.
22 - Tak dlouho už je členem pražského Studia Ypsilon
2 - Doma má desetiletého Matěje a tříletou Sáru.


Uaaaaaaaa malem mi upadli prsty noooo doufám že si to přečtete, a když ne, tak děte do řitě... :D hehe nene... hopdně zajímavý rozhovor. Omluvte některé překlepy nechtělo se mi to číst znova... takže doufám, že se vám rozhovor líbil a na zítra je nachystaná jedná žhavá novinka, těšte se!!!

Všem bloggerům zdar





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sat Sat | Web | 20. března 2009 v 19:10 | Reagovat

Noo přečetla jsem si to,ale magazín máme aji doma :D

2 Mjkl Mjkl | Web | 20. března 2009 v 20:59 | Reagovat

tak víš co magazín nebude věčně... bude akorát do té doby než s nim zatopíš v krbu .D

3 Violetti Violetti | E-mail | Web | 21. března 2009 v 10:46 | Reagovat

četla jsem, fajn rozhovor ;)

4 Takmari Takmari | E-mail | Web | 21. března 2009 v 21:07 | Reagovat

tak jestli se Ozzy opravdu objeví v Comebacku, tak to jsem hodně zvědavá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama